OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Alsasko 1. den, Ne 25. 9.

Ráno jsme překročili německo – francouzské hranice tvořené Rýnem a po osmé hodině jsme zastavili před městečkem Neuf Brisach, kde začínalo naše cyklistické putování. Než nám sundali kola, tak jsme se šli podívat do města, vstoupili jsme tam Colmarskou bránou a došli jsme na náměstí. Nutno připomenout, že byla neděle ráno, ale přesto měli otevřená alespoň dvě pekařství a tak jsem zakoupil bagetu ke snídani. Udělali jsme pár fotek a vydali se zpět k autobusu, kde jsme se převlékli do cyklistického, nasnídali se a v devět byl první brífink, na kterém jsme dostali mapy a vysvětlení trasy. Měla být dlouhá cca 50 km, ale vzhledem k tomu, že Colmar byl vzdálen asi 16 km, tak se mi to nějak nezdálo.  No zhruba v 9.45 jsme vyrazili poklidným tempem přes vesničky Wolfgantzen, Appenwihr, Ste Croix a Herlissheim, za kterým již začínaly vinice, jimiž jsme víceméně projížděli celý zbytek zájezdu. Následoval Eguisheim a Wintzenheim, v Turckheimu jsme zastavili na náměstí a když jsem zjistil, že jsme cca 10 km od Colmaru, tak jsme se rozhodli, že se naobědváme. Poobědvali jsme v restauraci L'Auberge du Veilleur kousek od náměstí a poté jsme v poklidu dojeli do Colmaru, kde nás navigace dovedla k hotýlku Colbert u kolejí kousek od nádraží. Bylo něco před 15. hodinou, najeto jsme měli asi 36 km a tak jsme si dali kola do garáže, vzali si kufry z autobusu a šli se ubytovat. Hotýlek byla o trochu lepší Formule 1, ráno jsme měli mít snídani, ale jinak neměl žádnou restauraci. Vysprchovali jsme se a na chvíli jsme se natáhli, přeci jenom noc v autobuse není nic moc příjemného. Navečer jsme vyrazili do Colmaru, prošli jsme celé historické centrum, nadělali spoustu fotek, protože tam bylo co fotit a když se setmělo, zašli jsme do jedné z mnoha venkovních restaurací.  Vybral jsem si menu a v něm jako předkrm Quiche Lorraine, což byl nějaký druh slaného koláče a jako hlavní jídlo typické alsaské Baeckeoffe neboli pekařova pec. Jedná se o pokrm ze tří druhů marinovaných mas a brambor, který ženy přinášeli svým mužům pekařům ráno v den velkého prádla. Směs se před podáváním nechávala tři hodiny dusit ve speciální terině, která se vyrábí v alsaském Soufflenheimu. Bylo to docela dobré, ale bylo toho všeho moc. Již za tmy jsme se pak vrátili zpět na hotel a za zvuku projíždějících vlaků jsme se uložili k spánku.

ZPĚT                                                                                   DALŠÍ DEN