Ne 8. 5. 

Po snídani jsme si opět všechno zabalili, naložili do autobusu a již ve tři čtvrtě na devět jsme na kolech vyrazili od hotelu na závěrečnou etapu. Nejprve asi 2 km do kopečka a potom prudce doů k řece Ammer, přes kterou jsme přejeli na druhou stranu, jeli jsme ještě kousek podél silnice, ale to jsme již najeli na cyklostezku Ammer – Amper, která se vzápětí odklonila od silnice a pokračovala podél řeky většinou se šotolinovým povrchem.  Po pár kilometrech jsme minuli Peissenberg a jestliže jsme doteď jeli spíše na východ, tak kousek za Peissenbergem jsme se stočili na sever a tento směr jsme udržovali víceméně zbytek cesty. Zároveň za chvíli po změně směru jsme změnili i břeh řeky – přejeli jsme na pravý břeh. Tuto část jsme jeli s Luborem a ani jsme si nevšimli, že zároveň se změnou břehu  jsme měli jet trochu dále d břehu. To značení bylo trochu zmatečné, my se drželi u řeky, ale jak jsme zjistili později, cyklostezka se odklání od řeky a přes Polling vede do Wielheimu, kde se opět vrací k řece. My jsme tento úsek jeli pořád podél řeky a až na úrovni Weilheiu jsme si uvědomili, kudy jsme vlastně měli jet. Lubor odbočil od řeky do Weilheimu podívat se do města a my s Ivou pokračovali dál po cyklostezce podél řeky pořád po pravém břehu. Pár kilometrů nad Weilheimem však byla objížďka, museli jsme na levý břeh a po ně jsme jeli až na úroveň Rastingu, kde jsme se vrátili na pravý břeh. Kousek před jezerem Ammersee jsme odbočili od řeky vpravo, dojeli jsme do obce Fischen, kde jsme se vrátili do směru na sever. Na konci obce byl na parkovišti u marketu Rewe bleší trh a díky tomu byl i otevřený market. Iva si dala kafe a dortík, já trochu piva a hlavně jsem si skočil do obchodu koupit něco k jídlu. Do cíle nám zbýval již jenom pár kilometrů a tak jsme po občerstvení pokračovali v cestě a po chvíli jsme dorazili před 13. hodinou po celkem cca 37 km do Aidenriedu na parkoviště u jezera Ammerse, kde čekal autobus. Naložili se kola, udělalo se společné foto a ve 14 hodin jsme vyrazili k domovu. I přes komplikace v dopravě, hlavně na D5 jsme ve 20.30 dorazili do Prahy, kde již čekal Martin s transitem a kolem desáté jsme dorazili domů. První letošní cyklistika skončila a z těch květnových zahajovacích zájezdů to bylo nejhezčí počasí.

ZPĚT                                                                   NA ZAČÁTEK