OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Út, 11. 8.

Po snídaní jsme si vzali kola a společně od hotelu nás vedl průvodce Ivan ven z města na první trasu k hoře Solutre. Bohužel, ještě, než jsme dojeli za město, jeden z účastníků se při rozjezdu skácel z kola a způsobil si naštěstí pouze pochroumání kotníku, ale i tak pro něj cyklistika skončila. Zranění jsme měli i před šesti lety rovněž první den na stejné trase.  My jsme již jen ve třech vyrazili do stoupání na horu Solutre, slunce pálilo, kopec cca 12 km a co čert nechtěl, Honzovi došla baterka ještě před vrcholem tohoto prvního kopce. Ty darebáci mu půjčili naprostou plečku! Takže každou chvíli musel tlačit, naštěstí již mnoho kopců nezbývalo, často jsme sjížděli dolů. Projeli jsme vesnice Cerves, Tramayes, všude pusto, žádná hospoda. Slunce nemilosrdně pálilo, a tak jsme po dojezdu k autobusu do Saint Point dali pivo, vzali plavky a zajeli se pár set metrů zpět k malé přehradní nádrži vykoupat. To byla lahoda! Kolem páté jsme pak odjeli busem zpět na hotel, kde nás od půl osmé čekala opět skvělá večeře – žlutý meloun se šunkou jako předkrm, kuřecí špíz se zapečenými brambory a jako desert jsem si dal opět sýr.

ZPĚT                                                                                                                      DALŠÍ