Burgundsko, 1. den (So – Ne, 7. 9. – 8. 9.)
Sraz byl v sobotu 7. 9. v Roztylech v 19:00, dorazili jsme vcelku na čas, autobus již čekal a měl částečně naloženo a tak jsme bez velkého otálení naložili kola a zavazadla a již něco po půl osmé jsme vyrazili na tradiční cestu přes Plzeň, kde jsme nakládali ještě jednu kolegyni, na Rozvadov, Norimberg atd. Každopádně jsme jeli jako draci a ráno v 9:00 jsme dorazili do Avallonu, městečka ležícího v srdci Burgundska poblíž přírodního parku Morvan. Pokoje v hotelu DAK, u kterého jsme zaparkovali, ještě nebyly k nastěhování, ale dostali jsme k dispozici budovu s velkým sálem, kde jsme se mohli převléknout do cyklistického, udělat si ranní toaletu a nechat si v sále zamčená zavazadla. Následoval první briefing a mohli jsme vyrazit. Hlavní průvodkyní byla Jiřina Cvachová, se kterou jsme byli před pár lety ve Švédsku a jako pomocnice byla Markéta, která tutéž funkci vykonávala vloni u Neziderského jezera.
Kolem 11. hodiny jsme tedy vyrazili na cestu, nejprve jsme sjeli z kopečka, na kterém se Avallon rozkládá, dolů do údolí říčky Cousin a drželi směr na Vézelay. Projeli jsme Pontaubert a odtud po klidné D53 jsme zamířili na Menades. Kousek za touto obcí jsme to vzali na severozápad po D36 přes St. Pére do Vézelay, hlavního cíle dnešní etapy. Městečko, resp. horská vesnička, je vybudováno na strmém kopci, obklopeno obranným valem a jeho hlavní dominantou je opatství s bazilikou Sainte-Marie-Madeleine de Vézelay, které jsou součástí Světového dědictví a stojí na svatojakubské poutní cestě do Compostely. Na náměstí před kostelem jsme pojedli část jídla, které jsme měli na cestu a po krátkém odpočinku jsme vyrazili na zpáteční cestu. Sjeli jsme dolů z kopce, vrátili se do St. Pére a odtud to vzali jižněji na Pierre-Perthuis a dále na Domecy-sur-Cure, kde jsme se stočili na severovýchod na Cure a Ussy a odtud pak po D127 zpět do Avallonu. Na náměstí generála Vaubana, stavitele pevností, jsme si dali kafe a pivo a potom již po Rue de Lyon k našemu hotelu, který se nacházel na východním okraji města. Ujeto 50km, nastoupáno 680 m, po nočním cestování toho bylo dost. Na hotel jsme dorazili kolem 17. hodiny, dali očistu, v 18 hodin jsme měli briefing a po briefingu jsme my, co jsme měli zaplaceny večeře, vyrazili s Jiřinou do města do restaurace Hotel du Cheval Blanc (U bílého koně), kde jsme měli objednány večeře. Předkrm bylo něco s hlemýždi, ale moc jich tam nebylo, spíš jenom kousky, hlavní jídlo kuře na dijonské omáčce a zákusek už nevím. Samozřejmě nechybělo víno, červené bylo v omezeném množství na stole k dispozici zdarma, Ivě jsem objednal malý džbánek bílého, který ani nechtěli tento večer zaplatit. Jídlo nezklamalo, bylo vynikající jako ostatně po celou dobu našeho pobytu. Kolem půl desáté jsme vyrazili zpět do hotelu a rychle do postele nabrat sílu na další den.