OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Čt, 13. 8.

Čekala nás nejdelší etapa zájezdu, ráno nás autobus převezl do více než 60 km vzdáleného městečka Givry, kde jsme zaparkovali vedle jedné z mála cyklostezek. Tato má přes 70 km a vede většinou na tělese bývalé železnice a s Ivou ji dobře známe, byli jsme na ní již třikrát. Pohodovou jízdou po rovině či s mírným stoupáním jsme zdolávali km jako nic, občas nějakou fotku, prostě pohoda. Honza si držel svoje tempo, chvílemi s námi, chvílemi před námi. Měli jsme v plánu stihnout oběd v Cluny a to se nám taky povedlo. Nebyla to sice hospoda, kde jsme jedli minule, ale i tak jsme si pošmákli – Iva si dala šneky, a i my s Honzou jsme jich pár ochutnali, já si dal steak z masa místního plemene charolais. Po obědě Honza zůstal v Cluny, aby si prohlédl město a zpět na hotel se vracel busem, který stál u cyklostezky. My s Ivou jsme pokračovali na kolech dál, kousek za Cluny je těleso bývalé železnice přerušeno dálnicí a TGV a stezka tu vede do kopce a z kopce, ale po projetí tunelu již pokračuje v poklidném skoro rovinatém módu. Dojeli jsme k vinotéce v Prissé, kde byl sraz s autobusem a kde si Iva koupila ještě nějaká vína, ale to se již zatáhlo a začalo pršet, a tak jsme i my nastoupili do busu a jeli s ostatními na hotel. Cca 63 km, to nám vyhládlo – talíř uzenin, hovězí po Burgundsku s rýží a samozřejmě sýry. A abych nezapomněl, každý večer necelý ½ litřík červeného.

ZPĚT                                                                                                                                  DALŠÍ