OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Burgundsko 7. den, So 14. 9.

Tak a je tu závěrečný den. Snídaně, sbalit věci a dát vše do autobusu a pomalu se na kole přesunout do Cormatinu, protože jsme si vybrali ten nejjednodušší program – návštěvu zámku v Cormatinu, pohodový přesun zpět do Cluny (cca 15 km), tam stihnout poobědvat (po 14. hodině už se mnohde nechytáte), navštívit opatství v Cluny, nakoupit na cestu. Dojeli jsme tedy k zámku v Cormatinu, kde jsme si kolem půl jedenácté koupili vstupenky a vydali se na prohlídku nejprve zahrad a posléze i vnitřku zámku s průvodcem, který, jak se nakonec ukázalo, byl i jedním z majitelů a na zámku bydlel.  Po prohlídce, která nám zabrala cca 2 hodiny, jsme se svižnou jízdou společně s Markétou a jedním z řidičů autobusu přesunuli do Cluny a kolem druhé jsme již obědvali v restauraci  - Iva si dala nějaký salát, já hovězí po Burgundsku, masa v tom bylo jako pro dva lidi. K tomu samozřejmě víno. Po obědě jsme se vydali za památkami Cluny, nejprve jsme zdolali výstup na věž Tour des Fromages neboli Sýrová věž, v jejíž spodní části se rovněž nachází informační středisko. Seshora jsme nafotili celé město, výhledu sice překážela záchytná síť, přesto byl výhled úchvatný. Po sestoupení z věže jsme se vydali na prohlídku opatství, měli jsme štěstí, protože zrovna ten den byly vstupy do státních památek zdarma. Klášter a zbyteček bývalého největšího kostela v Evropě jsme prolétli během půl hodiny a kolem čtvrté jsme se pomalu vydali na cestu k autobusu, kde byl sraz v 17:00. Podle mapky jsme našli supermarket ATAC a dokoupili jsme ještě pár věcí – pivo na cestu (v autobusu už došlo!), něco k jídlu, hlavně sýry a opět sušené švestky. S těžkou taškou jsme pak pomalu dojeli k autobusu, který stál na parkovišti u kempu, kde jsme mohli provést základní hygienu před odjezdem. Pomalu se naložila kola, doplnili se tekutiny a již před 18. hodinou jsme vyrazili na cestu k domovu. Jeli jsme jako rychlodráha a ráno v sedm jsme již byli v Praze. Burgundsko bylo překrásné, trasy si mohl každý volit dle svých možností a nálady, a hlavně tam dobře vaří.

ZPĚT                                                                                         NA ZAČÁTEK