Dolomity 1. den, Po 16. 7.
Ráno v 6:00 jsme zastavili na snídaní ve Weeru kousek před Innsbruckem, pak již nahoru přes Brenner a opět dolů do Itálie. Jako když jsme jezdili na hory sjeli jsme v Brixenu z dálnice a do Brunecku to bylo již necelých 40 km. Kolem 8:30 jsme zaparkovali na parkovišti pod vlakovým nádražím, prošli jsme tunelem pod tratí a zamířili do centra, které dobře známe. Měli jsme sraz v 10:00 na hradě, kde se nachází horské muzeum Reinholda Messnera RIPA, a tak jsme jenom prošli centrem a vystoupali nahoru na kopec s hradem. Po prohlídce jsme se vrátili do centra a k autobusu a kolem 12:12 jsme vyrazili k hotelu Seehof, který leží na břehu jezera Olanger Stausee (Lago Valdora) cca 20 km od Brunecku. Kolem jedné jsme dorazili k hotelu, ubytovali jsme se (dostali jsme pokoj s balkonem a výhledem na jezero a Kronplatz v pozadí), v 13:30 jsme měli briefing a v 14:30 jsme vyrazili zdolávat první kilometry. Bohužel hotel stojí u poměrně frekventované silnice a tak jsme pokaždé museli jet po ní cca 2 km k místu, kde jsme mohli najet na cyklostezku Pustertal Radweg. První část lemující hlavní silnici byla víceméně po rovině, ale jakmile jsme odbočili doprava k jezeru Prager Wildsee, tak jsme již celou cestu stoupali. Jezero Pragser Wildsee/Lago di Braies je jedním z nejhezčích a zároveň i nejhlubších jezer v Jižním Tyrolsku. Průměrná hloubka jezera je 17 m, v místě s největší hloubkou bylo naměřeno 36 m. Poloha jezera je opravdu jedinečná - rozprostírá se v severní části přírodního parku Fanes-Sennes-Prags a je obklopeno nádhernou kulisou majestátních hor.Cesta k němu byla zpočátku docela dobrá, ale závěr byl nechutný a posledních cca 500 m jsme již oba tlačili. K jezeru jsme dorazili v 16:30, dali jsme si kafe a pivo, udělali pár fotek a kole 17. hodiny jsme vyrazili zpět. Cesta byla teď naopak hezky z kopečka, tak nám to ubíhalo a kolem 18:00 jsme dorazili po 30 km do hotelu. Kola jsme uložili dole v garážích, provedli jsme očistu a na 19:00 jsme vyrazili na večeři (zájezd byl s polopenzí). Stůl jsme sdíleli s průvodkyní Zuzanou a jejím pomocníkem „Melounem“ a s oběma řidiči a tak jsme měli všechny informace hned z první ruky. Večeře fungovaly tak, že volně k dispozici byla spousta zeleniny na salát – ledový salát, strouhaná mrkev a celer, fazole, okurky, kukuřice, atd. K tomu různé oleje, octy a dresinky. Jídlo se pak skládalo z předkrmu (těstoviny nebo polévka), hlavního jídla (výběr ze 3 druhů) a zákusku (opět výběr ze 2 druhů). K večeři jsme pili víno (to už si každý platil) a my jsme si většinou objednávali každý něco jiného a po polovině jsme si vyměnili talíře, abychom ochutnali co nejvíce – a stálo to za to, jídlo bylo moc dobré.