OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Dolomity 3. den, St 17. 7.

Snídaně v 7:30, odjezd v 8:30 směr Cortina d’Ampezzo. Cesta byla zpočátku stejná jako včera a to až k obci Schluderbach, kde jsme tentokrát odbočili doprava na Cortinu, kterou jsme pouze projeli a pokračovali jsme dále na Passo Falzarego, kde byl cíl dnešní cesty. Lanovkou jsme vyjeli nahoru na Rifugio Lagazuoi, zdatnější jedinci vystoupali nahoru štolou, která je památkou na těžké boje během 1. světové války, jež v této oblasti probíhaly. Nahoře jsme sledovali stavební práce za pomoci vrtulníku a hlavně jsme udělali spoustu fotek, protože výhled byl úžasný. Když jsme se dost nakochali, sjeli jsme zpět dolů a vyčkali jsme odjezdu autobusu, Bohužel, někteří značně přetáhli čas předpokládaného odjezdu, čekali jsme skoro hodinu. Část zájezdu jela již odtud na kole (zase jenom prudké sjezdy), část nás se vrátila autobusem kousek nad Cortinu na kopec Pocol, kde jsme sundali zbytek kol a pokračovali dál již na kolech. Sjeli jsme dolů do Cortiny, chvilku jsme pocourali centrem, u autobusového nádraží si Iva dala k jídlu nějakou bagetu a já mezitím našel cyklostezku E1 vedoucí až z Calalzo di Cadore přes Cortinu nahoru do Passo Cimabanche, což bylo nejvyšší místo na trase vzdálené cca 15 km od Cortiny. Jeli jsme opět po trase bývalé železnice, takže stoupání nebylo až tak prudké. Před třetí jsme vyrazili na cestu a kolem čtvrté jsme dorazili do sedla, chvilku jsme zastavili na pár fotek a pak jsme pokračovali dál, do Schluderbachu to bylo již kousek a pak to byla cesta stejná, jako včera. Autobus opět čekal u Dürrensee, tentokrát jsme si dali pivo a pak jsme frčeli dál. Na hotel jsme dorazili po 55 km kolem 18. hodiny a byli jsme rádi, že jsme to stihli, neboť začalo bouřit.

 

  ZPĚT                                                                                 DALŠÍ STRÁNKA