OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Isar 3. den, sobota 21. 5. 

Ranní scénář se neměnil, ale vzhledem k tomu, že nebylo kam spěchat, tak jsme vyrazili na kola až po desáté hodině. Ještě v  Geltingu a pár set metrů za ním to bylo po rovince, ale pak přišel kopec (stoupání 9%) a už jsem tlačil. Našim cílem, respektive náplní etapy byl okruh kolem jezera Starnberger See, ale cesta k němu, něco pře 10 km, holt vedla přes kopec. Nebylo to nic příjemného, ale nakonec jsme ho zdolali a zhruba v Seeheim jsme sjeli k jezeru a najeli jsme na okružní cyklostezku. Vydali jsme se opět ve směru proti hodinovým ručičkám, takže jsme mířili na sever. Po obou stranách stezky byly pozemky s nádhernými stavbami, pravděpodobně víkendovými sídly, projeli jsme i nějakým lesoparkem u zámku Berg. Cestou na sever jsme zastavili jenom jednou někde v oblasti Bergu, kde jsme udělali pár fotek. Ve městě Starnberg, podle kterého se jezero jmenuje, jsme se otáčeli k jihu, museli jsme překonat dva dřevěné otevírací mosty přes kanály spojující jezero s marínou, ale kousek za nádražím jsme nějak netrefili cyklostezku a dál jsme jeli po silnici. Bylo to pořád nahoru dolu a měli jsme co dělat, abychom stihli občerstvovací autobus, který čekal v Bernriedu. Nějak jsme ho ale minuli, a když už jsme byli za městečkem, tak jsem zavolal průvodci, kde vlastně bus čeká. Museli jsme zpátky a to do kopce, abychom nabrali jednak vodu do lahví a jednak si dali i pivo od řidiče. Po krátkém odpočinku a doplnění tekutin jsme pokračovali, kousek ještě po silnici, ale pak jsme již trefili cyklostezku, takže jižní cíp a otočku zpět do severního směru jsme jeli po stezce u jezera. Kousek předtím, než jsme se odpojili od jezera na cestu do kopců jsme ještě poseděli v restauraci u jezera na pivu a kafi a pak již opět přes kopec domů. Z této strany to nebylo tak zlé, ale stejně nic pro mě. Poslední úsek pak už byl jenom sjezd do Geltingu, kam jsme dorazili zhruba v 18.3O, najeto necelých 70 km. V poklidu jsme se osprchovali a vyrazili na večeři, tentokrát na zahrádce hotelu, protože hospoda byla plná Bavoráků v krojích a ještě jim i vyhrávali. Jídlo bezvadné, mezitím se zatáhlo a byly slyšet hromy, ale nakonec nepršelo, nějak nás to minulo. Bavoráci prý vyhrávali do noci, ale já jsem naštěstí všechno zaspal.

ZPĚT                                                                                              DALŠÍ DEN