OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Jižní Švédsko a Bornholm - 9. den, neděle 26.8. - Öland, severní (spíše střední) část            

Vráťa v noci přišel a svoji vydatnou snídani - misku se zbytkem jídla z večeře mu vyjedlo nějaké zvíře a ještě se mu před stanem vykálelo! Snídaně v nedělním čase v 8.30 hod. a zhruba za hodinu startujeme busem na sever.Autobus nás vysazuje kousek od města Borgholm  na parkovišti u zříceniny borgholmského hradu. Začíná pršet, tak nasazuji přední blatník, který jsme do té doby ještě nepoužil - a dobře dělám, byl užitečný. Z parkoviště pře ruinou jedem nejprve k bráně zámku Solliden, který patří královské rodině, ale je přístupný i pro veřejnost. My jsme jenom nakoukli ještě uzamčenou branou a po navlečení pláštěnek jsme vyrazili směrem k Borgholmu. Městem pouze projíždíme po cyklostezce, která není moc dobře značená, ale navigace nás vede dobře směrem na Köpingsvik. V něm odbočujeme ze severního směru na východ do obce Bredsättra (přestává pršet), kde pokračujeme stále na východ až k pobřeží do místa Kapelludden, kde se ostatky sv. Birgity poprvé dotkly švédské půdy při jejich návratu z ciziny. Na místě byla postavena kaple, ze které jsou dnes již jen ruiny. Je u ještě maják a pár domečků u moře, konají se u prý svatby s domky snad slouží pro novomanžele,jejichž jména jsou pak vyryta do prken mola. Místo má pro Švédy mystický nádech.Vracíme se zpět do Bredsättry a stáčíme se na jih. Projíždíme Gärdlösou, kde je románský kostel, před Lönlöt navštěvujeme prodejnu čarodějky (údajné ekologické aktivistky), kde jsou k mání různé magické předměty, kousek za prodejnou sjíždíme z hlavní (ale velice poklidné silničky) do Himmelsbergy, kde si prohlížíme skanzen a ještě kousek dál v místě Ismantorp je k vidění hromada kamení, zbytky kamenného hradiště. Vracíme se zpátky na hlavní, už jenom sami s Ivou, protože Vráťa s Jirkou nemuseli skanzen a jeli napřed. Pokračujeme na jih, projíždíme Lerkalou se spoustou starých mlýnů  a runovým kamenem a v Runstenu se stáčíme na západ do Glomminge. Těch zhruba 11 km bylo utrpením, jeli jsme v protivětru, cesta to byla nekonečná. Z Glomminge je to již asi 6 km po silničce v lese do našeho kempu, kam dorážíme v 18.45. Večeře měla být v 19.00, ale o něco se zpozdila, horší zpráva byla, že řidičům došlo pivo a vítr foukal jako o život.

ZPĚT                                            FOTO                                   DALŠÍ DEN