Engadin 3. den, So 8. 6.
Na snídani jsme šli hned ráno v 7:00 hod., protože Lubor zjistil, že v sobotu začíná provoz zubačky na Muottas Muragl ve výšce 2 456 m n. m. a my to máme na ubytovací poukaz zadarmo, takže by byla škoda toho nevyužít. První jízda jede v osm hodin a tu jsme chtěli stihnout a také jsme ji stihli. Vyjeli jsme nahoru a otevřel se nám nádherný výhled na St. Moritz a jezera. Úžasné! Nadělali jsme spoustu fotek, prošli jsme si, co se dalo a další jízdou jsme sjeli dolů. Vrátili jsme se autem na hotel, sbalili věci, naložili do auta a po krátkém briefingu jsme vyrazili na královskou etapu do Ftanu přes Zernez čítající více než 60 km. Vyrazili jsme po cyklostezce podél řeky Inn, minuli jsme letiště, a v poklidu jsme projížděli krajinou. Po cca 15 km jsme vjeli do národního parku, stezka se vinula úbočím kopců, občas nás čekalo i prudší stoupání, ale zatím v pohodě. Kolem 13. hodiny jsme po 33 km dorazili do Zernez, kde čekal Honza s dodávkou, nasvačili jsme se, Honza opravoval Ireně píchlou duši a my jsme s Ivou čekali na 14. hodinu až otevřou Coop, aby si Iva nakoupila nějaké pozornosti domů. Po nákupu jsme vyrazili na další cestu, Lubor s děvčaty již mezitím odjeli a tak jsme jeli vlastním tempem. Minuli jsme Susch a za Lavinem jsme dosáhli nejnižšího bodu této etapy a to 1 400 m n. m. což byla ztráta výšky o cca 300 m, protože jsme začínali v Celerině na cca 1 700 m n. m. Za Lavinem však začalo stoupání na usedlost Guarda – na cca 4,5 km se nastoupá téměř 300 m. Iva tlačila celou cestu, já jsem štěrkovou část, tj. cca 80% délky cesty, vyjel s několika zastávkami, ale po najetí na silnici jsme ani já už nemohl a do vesnice k nejbližší hospodě jsem také tlačil. Slunce nemilosrdně pálilo a tak jsem se usadil pod slunečníkem, dal si pivo a čekal na Ivu, která po cca 20 minutách dorazili na pokraji vyčerpání. Malé pivo jí dodalo potřebné ionty a vyrazili jsme na další cestu. Čekalo nás ještě trochu stoupání, ale potom sjezd cca 3 km do Ardez a bohužel následovalo opětovné stoupání, nikoliv již tak prudké jako na Guardu, ale stejně nás 5 km kopce neminulo. Do Ftanu jsme dorazili krátce po 18. hodině, Honza s Luborem nás čekali před hotýlkem a hned uklidňovali Ivu, že zítra to bude brnkačka. Ubytovali jsme se v hotelu Bellavista, ze kterého byl překrásný výhled na údolí Innu, dali sprchu a vyrazili do přízemí na večeři. Večeřeli jsme všichni společně, konečně jsem si dal rösti, typický švýcarský pokrm, něco na způsob našeho bramboráku. Jídlo bylo dobré – já měl rösti s klobásou, Iva s vejci, k tomu pivo a víno. No spalo se nám dobře!