OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Solná komora 4. den, neděle 11. 5.

Bohužel se všechny špatné předpovědi počasí vyplnili a tak, ačkoliv jsme šli na snídani již v 7:00, pršelo a my se rozhodli, tak jako naprostá většina, pro cestu autobusem. Pouze 5 statečných se vydalo na 50 km cestu do Gmundenu na břehu jezera Traunsee na kole a patří jim za to obdiv. Jeden z účastníků tam byl dokonce dřív, než my autobusem. Briefing byl v budově hotelu, Lubor vysvětlil trasu těm, co chtěli jet, mně potěšil tím, že nalezl můj ztracený náramek Fitbit, a čas odjezdu byl stanoven na 10:00. Pomalu jsme si sbalili věci a před desátou jsme nasedli do busu a vyrazili přes Bad Ischl do Gmundenu. Pořád pršelo, do Gmundenu jsme dorazili po jedenácté hodině, vytáhl jsem nepromokavou bundu, u které jsem s radostí zjistil, že má i kapuci, a vydali jsme se do města. Parkovali jsme u Villy Toscana a do města to byl asi 1 km po nábřeží. Foukal vítr, pršelo a na jezeře byly vlny, jak na Jadranu. Došli jsme do centra, podle mapy jsme prošli historickou část a nikde žádná hospoda. Prošli jsme znovu část u přístaviště, kde neustále vyplouvaly lodě na okružní cestu po jezeře i v tomto počasí – vesměs šlo o zájezdy důchodců, kteří to asi měli dopředu objednané. Nakonec jsme našli azyl v hotelu Schwan na nábřeží, kde jsme se v teple a suchu naobědvali – já měl nějaké grilované maso, Iva drůbeží řízečky s bramborovým salátem. Vyšlo to tak akorát, abychom se v pohodě vrátili k busu a vyrazili na cestu k domovu. Odjezd byl ve 14:45, Lubor dal k dobru příhodu s kolem, které jsme omylem odvezli od hotelu, byla to naprostá plečka a tak ji Lubor zanechal u laskavého člověka v Infocentru a s majitelem hotelu se dohodl, že si je vyzvednout. Čas odjezdu jsme koordinovali s autobusem v Taurách a to tak dokonale, že jsme se setkali na pumpě v Kaplici, kde jsme i vyložili jednu naši kolegyni. Cestou do Prahy nás zastihla na příbramské výpadovce kolona a tak jsme do Butovic dorazili po půl deváté, Martin již čekal s Transitem, naložili jsme si věci, rozloučili se s Luborem a Ilonou a vyrazili do Ústí. Byl to vydařený úvod sezony, jenom škoda toho posledního dne. Přesto palec nahoru i díky jako vždy perfektní práce Rubikonu.


ZPĚT                                                                     NÁVRAT NA ZAČÁTEK