OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Tokaj 3. den, Ne 6. 10.

Snídaně byla již od 7 hodin a autobus měl odjíždět od hotelu s cyklisty již v půl osmé, ale během snídaně Ilona obešla všechny s tím, že pokoje je třeba vyklidit do 11 hodin a autobus bude tedy odjíždět v 8 hodin. My jsme byli s Ivou v cyklistickém a rozhodnuti jet na kole a tak jsme v osm odjeli ještě s několika dalšími zájemci do cca 20 km vzdáleného Lülafüred, lázeňského místa v pohoří Bükk.  Během cesty jsme však s Ivou vyměkli a to především z časového důvodu, neboť jsme měli strach, že nebudeme stíhat. Tak jsme tedy nakonec nejeli na kole, ale pouze s dalšími cca 6 účastníky jsme si hodinku prohlíželi lázně Lülafüred, udělali pár fotek okolí včetně úzkokolejného vláčku, který zrovna přijel. Kolem desáté jsme odjeli zpět do Miskolce, před jedenáctou jsme se odhlásili z hotelu, naložili věci do autobusu a vydali jsme se do místních jeskynních lázní. Dalo se platit kartou, měli jsme na to cca 2 hodinky, což byla doba více než postačující. Pomalu jsme se courali jeskyněmi, občas se vyhřáli v teplejší vodě a před půl jednou jsme ukončili lázeňský pobyt, dali jsme si ještě ve vstupní hale oběd – já klobásu a jitrnici s bramborem a Iva kuřecí stehýnko s rýží a dušenou zeleninou. Stihli jsme to krásně, ve 13:00 jsme byli u autobusu a krátce poté jsme vyrazili na cestu domů. Cesta byla v pohodě, v Budapešti jsme chytili trochu zácpu kvůli bouračce za mostem, v Bratislavě jsme netrefili správný sjezd z dálnice, na hranicích se trochu zkomplikovalo odevzdání palubní jednotky pro Slovensko a D1 je kapitola sama pro sebe. U Devíti křížů jsme opět vyložili naší dočasnou kolegyni, já si koupil něco k jídlu v KFC a těsně po půlnoci jsme dorazili do Butovic. Vyložit kola a lidi a přejet do Zličína zabralo skoro hodinku a tak jsme před jednou vyrazili noční Prahou k domovu, kam jsme dorazili něco málo po druhé hodině noční. Spát v půl třetí, v půl šesté vstávat do práce, ale to je již jiná kapitola. Každopádně cyklistický zájezd Tokaj/Maďarsko byl v podání CK Rubikon krásným zakončením letošní poměrně bohaté cyklistické sezóny a již teď se těším, co pro nás Rubikon nachystá na příští rok. Za ten letošní Iloně, Honzovi, Luborovi a Pavlovi děkujeme, zážitků bylo přehršel.

ZPĚT                                                                         NÁVRAT NA ZAČÁTEK