Sobota

13. 6.  

Po snídani jsme se sbalili, naložili do busu, na plácku u brány Porta Cividale se konal poslední briefing a po půl desáté jsme vyrazili na poslední krátkou etapu (měla 33 km). Z města jsme vyjeli branou Porta Aquileia, hned za ní jsme najeli na cyklostezku a po ní jsme se prohnali Cervignanem a pořádně jsme zastavili až těsně před Aquileiou, kde si Iva koupila broskve. To nás dojela Ilona s Honzou, koupili si broskve také a po ovocné pauze jsme se vydali do Aquileii, kde se nachází zbytky římského města s patriarchální bazilikou. Baziliku jsme si prohlédli, nafotili, v bistru si dali kafe, pivo a obloženou housku a vyjeli jsme na poslední úsek – víceméně po přímce vedle silnice až před Belvedere, kde se trochu uhnulo doprava, ale vzápětí jsme dorazili k moři, k asi 5 km dlouhé sypané hrázi končící v městě Grado. Ve městě jsme nafotili zelené cyklisty, kruhák s vodotryskem a pomalu jsme vyhledali parkoviště s autobusem. Převlékl jsem se do plavek, vzali jsme si věci na převlečení a vyrazili na pláž k moři. Zaplatili jsme každý 1 Euro, Ivu jsem usadil ve stínu v bufetu, koupil jí kolu a sám jsem vyrazil do moře. Byl to poměrně otřesný zážitek – po mnoha desítkách metrů chůze po kolena ve vodě jsem to vzdal a sedl si do zkalené vody plné chaluh. Hluboký umělecký zážitek! Po návratu jsem si koupil pivo a po nějaké době jsem celý koupací proces ještě jednou zopakoval. Kolem půl šesté jsme se vydali hledat nějakou restauraci, abychom se navečeřeli, ale nějak jsme nemohli žádnou najít. Pustil jsem si tedy data do mobilu a hledal přes Google Maps. Nějaké jsem našel, bohužel ale měly zavřeno. Našli jsme však otevřený Spar a tak jsme si tam koupili za 3,5 Eura celé grilované kuře a k tomu bagetu a snědli jsme to v přilehlém parku – takhle levně a dobře bychom se v restauraci nenajedli. Kolem půl osmé jsme se vrátili k autobusu, uklidili nepotřebné a ve 21.00 jsme vyjeli zpět domů. Cesta byla v pohodě, v Praze jsme byli v půl jedenácté, doma jsme obědvali ve 13.00. 

Co dodat? Ujeli jsme na kole za tři dny přes 200 km vesměs na plném slunci, poněkud více, než jsme zvyklí, ale byla to paráda. 

ZPĚT                                                        NA ZAČÁTEK