Doksy, 28. - 30. 9.
Zbytek již byl na místě a tak jsem se rychle připojil k opékání vuřtů a konzumaci velkobřezenské desítky ze sudu točené chladící přenosnou pípou. Obojí jsme zvládli na jedničku, večer jsme si promítali fotky z různých akcí a sud jsme statečně udolali. Ráno opět pršelo, takže jsme nejprve vyřešili problém prázdného sudu - řešení bylo rychlé a zdárné a ani ne hodinu po snídani byl opět mezi námi svěží, čerstvý a opět velkobřezenský. Vzhledem k nepřízni počasí jsme se ihned do něj pustili, aby se nekazil. Před polednem přestalo konečně pršet a tak jsme vyrazili do Doks na oběd. Cesta byla příjemnou procházkou, k obědu jsem si dal kachní stehna s bramborovým knedlíkem a dvě piva navrch a cestou zpět jsem si tajně přál, aby začalo opět pršet. Nezačalo, a tak jsme konečně vyrazili na kola. Jelo se mi těžko, všechny jsem zdržoval, navíc jsem párkrát fotil motiv "Bezděz tisíckrát jinak". Najeli jsme asi 30 km, cesta byla hezká, déšť se již žádný nekonal, takže poklidný odpolední výlet. Po návratu většina odešla v podvečerních hodinách na večeři do nějaké hospody do Doks, já a ještě pár lidí s malými dětmi jsme zůstali a u táboráku jsme si opékali vuřty, které nám zbyly z předešlého dne. Po skončení jsme se přesunuli do budovy, odešel jsem si narovnat záda na pokoj a nějak se mi to vymklo z rukou a probral jsem se až když mí spolunocležníci Pepa a Jirka přišli spát. Ráno pak oba v sedm odjeli za dalšími povinnostmi, já si sbalil věci v domnění, že na kola již skoro nikdo nejede a že většina se jde podívat po houbách. Bylo to přesně naopak, ale protože jsem měl již sbaleno, vyrazil jsem s kočárky na houby, které sice skoro žádné nebyly, ale pár jsme jich přeci jenom nasbírali. Podíval jsem se alespoň na místo zvané Poslův mlýn, kam jsem jako dítě jezdil téměř každé prázdniny na tábor - bylo to poměrně tristní, tábor se zdá zdevastovaný, jsou v něm chaty a my měli stany na dřevěné podsadě, jídelna vypadala stejně, zrovna tak i samotný Poslův rybník. Vyvrcholením prodlouženého víkendu byla polední návštěva hotelu Bezděz v Doksech, kde probíhaly zvěřinové hody - jelení steak to jistil, moc dobré, i ostatní si pochvalovali. Takže snad zase příští rok na společném cykloputování.