Gaskoňsko 1. den, So + Ne, 8. + 9. 9.
Takže jsme v sobotu v poledne dorazili na místo srazu krátce po 12. hodině, pozdravili jsme se s Kateřinou, se kterou jsme byli před měsícem v Dánsku a která zde byla jako hlavní průvodce, naložili jsme kola a kufry a v 13:00 vyrazili. Několik lidí jsme naložili v Berouně, jeden pár přistoupil v Plzni a v 15:30 jsme zastavili na Rozvadově. Rychle jsme poobědvali sekanou na zadní pumpě a po dvacetiminutové pauze jsme vyrazili na další cestu. Projeli jsme Německem, zpočátku byly pauzy po dvou hodinách a kolem půlnoci jsme již byli ve Francii. Do Sarlatu jsme dorazili v 9 hodin ráno a protože pokoje samozřejmě ještě nebyli k dispozici, měli jsme do 12 hodin volno. Vyrazili jsme tedy do města, které jsme již znali z naší loňské návštěvy, prošli jsme se uličkami, nahlédli do tržnice v odsvěceném kostele, na náměstí jsme si v kavárně dali pivo a kafe a pomalu jsme se vrátili na předměstí k hotelu. Tady jsme vyfasovali pokoje, měli jsme ho v 1. patře, zámek byl na šestimístný kód, kterým se daly otevírat případně i vchodové dveře do hotelu. Ve 13. hodin byl briefing, dostali jsme mapy a vyrazili na 1. etapu. Startovali jsme od hotelu a po silnici D 25 od hotelu hned do kopce. Dojeli jsme k silnici D47, tady doleva k Chateau du Roc, kousek za ním jsme sjeli z hlavní na silničku, kterou jsme pomalu stoupali k Marquay. Chvílemi jsme i tlačili a hlavně mi docházela voda, protože únava z nočního cestování, vedro a kopce ze mne udělali žíznivého tvora. Naštěstí jsme v Marquay našli veřejný vodovod a poté, co jsem si přes internet v mobilu ověřil, že potable opravdu znamená pitný, jsem pil a pil, až mě bolel břuch. Z Marquay to již bylo víceméně z kopce, do hotelu jsme dorazili po více než 30 km kolem půl šesté, ještě jsme naložili kola na druhý den a pak již vysprchovat. Dojedli jsme zbytky z Čech, vypili pár plechovkových piv od řidičů a poměrně brzy jsme padli za vlast zmožení náročným dnem.