OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

17. 8., úterý

Na dnešek byla naplánována návštěva Zillertalu, což pro nás byl opět návrat do minulosti, neboť v letech cca 2000–2004 jsme zde byli minimálně 4x na zimní dovolené, a to v Mayrhofenu a Ramsau. Autobus nás vysadil kousek od spodní stanice lanovky Penkenbahn, kolem které jsme již na kolech projeli na hlavní ulici, po které jsme zamířili na konec městečka, jenž je přivrácen k Hintertuxu a kde stával vedle penzionu kravín, nad kterým byly asi dva byty na pronajímání, ve kterých jsme strávili lyžařskou dovolenou. Kravín tam již nestojí, místo něj je nemocnice a penzion je přestavěn na luxusní hotel se vším všudy. Jó, časy se mění. Udělali jsme pár fotek a vydali se na cestu. Projeli jsme celý Mayrhofen a na konci najeli na cyklostezku lemovanou řekou Ziller, tratí a silnicí. V Ramsau jsme zastavili a pohledem do kopců jsme se pokoušeli najít velkou, starobylou chalupu, kde jsme byli v roce 2002. Na rozdíl od Stubaital jsem neměl k dispozici žádnou adresu, pouze pár fotek. Jedno stavení se nám pozdávalo, a tak jsme vyrazili na průzkum do prudkého kopce. Měli jsme štěstí, byla to opravdu chalupa, kde jsme strávili zimní týden. Udělali jsme pár fotek a snažili se najít dům, kde jsme byli o dva roky později, v roce 2004. Jeden se mi pozdával, tak jsem ho nafotil, ale až doma na PC jsem zjistil, že to nebyl on. Takže v tomto případě jsem nebyl úspěšný. Sjeli tedy zpět do údolí, najeli opět na cyklostezku a pokračovali ve směru toku řeky údolím dál. Minuli jsme městečko Zell am Ziller, kde je odbočka do hor a dá se tam tudy projet na Krimmlerské vodopády kde začíná Tauernská cyklostezka, kterou jsme již také jeli.  V městečku Kaltenbach čekal autobus, ale já si popletl od a do - čekal do 13. hodiny a já myslel od 13. hodiny. No nevadí, v marketu Mpreis jsme si koupili rakouskou sekanou leberkäse, pivo a kafe a najedli se u stolku, které byli k dispozici. Po lehkém obědě jsme pokračovali údolím až k jeho napojení na Inn, kde jsme najeli na nám již známou Innskou cyklostezku a zamířili opět do Rattenbergu, jako včera. Tentokrát jsme v Brixleggu přejeli přes Inn na druhou stranu a po ní jsme dojeli až na úroveň našeho cíle, kde jsme přejeli po mostě zpět na pravý břeh přímo do městečka Rattenberg. Zamířili jsme k naší včerejší hospodě, ale ta měla zavřeno, tak jsme zajeli na pěší zónu, kde jsme si na zahrádce vychutnali víno a pivečko a vyčkali zde do doby nakládání kol, neboť autobus stál jako včera ve vzdálenosti pár set metrů. Najeto opět cca 45 km za občasného slunce, a hlavně bez deště.

ZPĚT                                                                                                   DALŠÍ STRÁNKA

Po přiložení kurzoru a kliknutí na jednotlivé etapy se zobrazí informace o etapě