OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

19. 8., čtvrtek

Náš poslední cyklistický den nás zavedl k jezeru Achensee a jeho okolí. Autobusem jsme po dálnici vyjeli směrem na Kufstein a Mnichov a na úrovni Zillertal jsme sjeli, ale místo doprava do Zillertal jsme zatočili doleva a začali stoupat do hor neboť samotné jezero leží v nadmořské výšce přes 900 m. Dojeli jsme do Maurachu, ležícím na břehu jezera a po východním břehu jsme pokračovali až na jeho druhý konec (samotné jezero má protáhlý tvar s osou sever-jih). Na konci jsme pokračovali dál až do obce Achenkirchen, kde autobus odbočil doprava na málo frekventovanou silničku a pokračoval asi 12 km až do obce Steinberg am Rofan, kde silnice končila. Tady nás u lyžařského vleku vysadil a my se po stejné silničce vraceli zpět do Achenkirchen. Zde jsme sjeli na cyklostezku, která nás dovedla k jezeru a po jeho východním břehu vedla na druhý konec do Maurachu. Cestou k jezeru jsme narazili na náš oblíbený Mpreis a dali si pivo a kafe a kousek salámu s houskou. Pak následovala cesta na jižní konec jezera, který jsme objeli a stočili se na sever a po západním břehu dojeli do Pertisau, kde čekal autobus a kde se konalo i nakládání kol. Zde bylo možno skončit po cca 30 km, byly tady však dvě možnosti prodloužení do přilehlých malých údolíček a protože času bylo dost, vyjeli jsme na tu delší trasu, která měla mít celkem 18 km (9 km tam a 9 km zpět). Kousek za městem jsme vjeli do přírodního parku Karwendel, což je největší přírodní park v Rakousku. Najeli jsme na silnici, která byla pro auta placená a která stoupala pořád do kopce, a i na našich elektrokolech jsme si docela mákli. Po 9 km jsme dorazili na konec cesty k alpskému hotelu Gramai, trochu se vydýchali, udělali pár fotek a tradá zpět. Dole jsme byli na to tata a na křižovatce pod kopcem jsme se rozhodli, že vyjedeme ještě i druhé prodloužení, protože první část cesty byla společná a nám teď zbývaly na druhé prodloužení asi 4 km. Bylo to opravdu pořád do kopce, dojeli jsme k chatě Gernalm, udělali fotky a vydali se zpět k autobusu. Když jsem si zde na vrchu kontroloval dojezd baterie, ukazoval display, že mi zbývá energie na 1 km. (Výškový profil této trasy jsem umístil ve fotogalerii na konci.) Naštěstí jsme téměř celou cestu jeli z kopce, tak jsme to dojeli.Bylo to dnes cca 58 km, občas mraky, občas sluníčko, hlavně, že nepršelo. Kola se nakládala již s ohledem na zítřejší odjezd, takže my nakládali jako jedni z posledních, neboť budeme vystupovat jako jedni z prvních, hned po Plzni. A tak skončila naše innská anabáze.

  1. 8., pátek

Po snídani jsme se naložili do autobusu a v 8.30 hod. jsme vyrazili k domovu. Po trase Kufstein, Mnichov, Rozvadov jsme v poklidu bez větších zdržení kolem Mnichova dojeli do ČR, nikdo nikde po nás nic nechtěl, a po krátké zastávce v Plzni jsme kolem 15.30 hod. dorazili do Prahy, kam téměř ve stejnou chvíli dorazil i náš odvoz do Ústí.  Za 14 dní nás čekají Dolomity, poslední letošní cyklistika.

ZPĚT                                                                                                   NA ZAČÁTEK

Po přiložení kurzoru a kliknutí na jednotlivé etapy se zobrazí informace o etapě