OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Jižní Anglie 10. den, 22.07.08 – Út    

Ráno jsme si mohli přispat, snídaně byla až v 8.30, program byl víceméně individuelní, jednalo se o nejtěžší etapu po kopcích Exmoorského národního parku. Po snídani jsme s Jirkou čekali, zda se Ivě udělá lépe, vzala si nějaké prášky na snížení teploty, ale nakonec se rozhodla, že raději zůstane v kempu. Vyrazili jsme tedy s Jirkou sami a vzápětí jsme jí záviděli, neboť ihned za kempem bylo stoupání jako prase. Jakmile jsme pracně vyfuněli do kopce, následoval ostrý sjezd z kopce dolů k moři do Combe Martin. Hned na začátku města jsme zastavili na terase nad přístavem, pořídili jsme si pár fotek a na chvíli jsme si sedli. Podařilo se mi třikrát usnout, ale nakonec jsem se zmátořil a pomalu jsme projeli městečkem. Cesta od přístavu mírně stoupala, na konci obce však nabrala patřičné grády a nakonec to byl docela prudký kopec dlouhý cca 3 km. Těsně pod vrcholem Jirovi praskl řetěz a tím pro nás veškeré útrapy z prudkých kopců skončili. Sjeli jsme zpět dolů do Combe Martin a dali jsme si v hospodě u silnice oběd. Guiness byl za 2,35 a k jídlu jsme si dali Mixed Gril sestávající se ze steaku vepřového, hovězího a mletého, volského oka (mě kuchař po chvíli ještě jedno přinesl), hromady hranolků, hrášku a osmažených obalovaných cibulových kroužků. Prostě jsme se přežrali – tedy já určitě. Po těchto hodech jsme vyrazili na cestu do kempu, vytlačili jsme kola do prudkého kopce nad Combe Martin a samospádem sjeli ke kempu. Dal jsem sprchu, šlofíka a po večeři (lečo s chlebem, na poslední se zase nedostalo a kuchařka jim dělala náhradní jídlo!!!) jsme vyrazili do pubu na druhém konci kempu. Posezení bylo příjemné a bylo to naše rozloučení s Jižní Anglií, neboť další den jsme se již přesouvali do Oxfordu.

ZPĚT                                       FOTO                                 DALŠÍ DEN