Po 14. 9.

Čekala nás, ale především bezelektromotorové cyklisty, nejnáročnější etapa vzhledem k nastoupaným metrům.  Bohužel se mi při ukládání projeté trasy do paměti zasekl Garmin, stačil ještě nahlásit denní rekord v nastoupaných metrech, ale samotnou projetou trasu již nebylo možno exportovat do telefonu. Každopádně jsme se ráno autobusem přesunuli kousek na jih nad obec Valun, kde jsme nasedli na kola a začali stoupat cca 10 km do obce Lubenice. Kopec jako blázen, na konci pouze pár baráčků, ale krásné výhledy. Pokochali jsme se, nafotili a hurá dolů. Vrátili jsme se téměř až k autobusu, ale ještě před ním jsme to opět otočili vzhůru do kopců, cca 5 km do obce Pernat. Tady bylo baráčků ještě míň a výhledy žádné, takže rychle zase dolů k autobusu, kde jsme si dali pivo a sjeli tentokrát z kopce dolů až k moři do Valunu. Projeli jsme po pobřeží celou zátokou, dali jsme si v restauraci opět ligně na žaru a po obědě jsme vystoupali nahoru do míst, kde stál autobus, který však již odjel. Pokračovali jsme tedy ve stoupání ještě několik kilometrů k hlavní silnici, procházející ostrovem, najeli na ni a po pár kilometrech vesměs z kopce dolů jsme dorazili na hotel. Najeto cca 42km, nastoupáno cca 875 m a tak rychle do vody.

ZPĚT                                                                               DALŠÍ DEN

Kliknutím na trasy jednotlivých etap se zobrazí podrobnosti