OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Normandie a zámky na Loiře, 4. - 8. 5.

4. 5. pátek - 5. 5. sobota

Cesta začíná v České Lípě v 16.00 hod., kdy odjíždí docela pohodlný autobus firmy Safes Travel směr nejprve Mladá Boleslav, kde nasedá několik účastníků včetně průvodkyně Blanky Nedvědické, druhá zastávka je na pražském Černém Mostě, kde přistupuje zbytek. Cesta do Paříže je klasická přes Plzeň,  Norimberg, Manheim, Saarbrücken, Méty a Remeš. Ráno přijíždíme na letiště Charlese de Gaulla, kde jsme lehce posnídali, a my, jedoucí do Normandie a Bretaňe, jsme přesedli do dvou mikrobusů a vyrazili směr Normandie. Větší polovina zájezdu zůstala s autobusem v Paříži, které se věnovali celou dobu. Náš mikrobus pro 9 lidí řídil sám majitel cestovky pan Svoboda, musel jsme obdivovat jeho klid, s jakým projížděl Paříží a ostatně i celým zbytkem trasy. Kolem poledne jsme dorazili do Rouen, kde jsme si prohlédli město známé především díky katedrále Notre- Dame, jenž se stala námětem cyklu třiceti obrazů Claude Moneta. Zajímavá je katedrála i tím, že během bouře v roce 1999 se zřítila jedna zelená věžička z hlavní věže a poničila chór a kněžiště..V katedrále je rovněž hrobka Richarda Lví Srdce, jehož srdce je zde uloženo. Významnou  událostí v dějinách Rouen a i celé Francie je upálení Johanky z Arcu na náměstí Place du Vieux-Marché v roce 1431. Po prohlídce města jsme si dali jedno na cestu v malém bistru a pokračovali směrem k "alabastrovému" pobřeží, které se táhne od Dieppe až po Le Havre. Zastavili jsme v lázeňském městě Fécamp s benediktýnským palácem, ve kterém je i lihovar vyrábějící vlastní bylinný likér, který jsme si také v prodejně zakoupili. Pokračovali jsme do městečka Étretat, kde jsme absolvovali (dobrovolně!) výstup na oba skalní útesy vyčnívající na koncích pláže vysoko nad moře. Sotva jsme to zvládli v časovém limitu pro prohlídku, nezbyl čas na žádné občerstvování. Následoval odjezd do Le Havre, kde jsme na okraji města byli ubytováni v již důvěrně známé Formuli 1. Večer jsme navštívili sousední malou restauraci a dostalo se nám předvedení socialismu v praxi - neskutečné diletanství a pomalost změnil předpokládanou skromnou a rychlou večeři na dvouhodinové posezení. Jestliže někomu trvá ohřátí jídla v mikrovlnce více než hodinu, tak to je síla. Ne nadarmo se říká, že Francii se to, narozdíl od Sovětského svazu, podařilo.

foto Rouen, Fécamp, ...

6. 5. neděle

Ráno se k nám připojil pan Lubor Šušlík, jeden z posledních žijících přímých účastníků bojů o pražský rozhlas v době pražského květnového povstání 1945. Přiletěl večer do Paříže, protože dostával vyznamenání,  a pan Svoboda pro něho v noci jel a přivezl ho do Le Havre. Jeho znalosti jsou téměř encyklopedické a i díky němu to byl jeden z nejpřínosnějších poznávacích zájezdů, který jsem kdy absolvoval. Tento osmdesátiletý pán má neskutečnou vitalitu a při výstupu na vrchol Le Mont Saint Michel nás všechny nechal za sebou a značně udýchané. Mimo jiné je také autorem rozsáhlé sbírky figurek čs. prvorepublikové armády, které  jsou každoročně vystaveny na tvrzi Dobrošov na Náchodsku.

Po obligátní formulové snídaní jsme vyrazili pokochat se mostem Normandie na okraji Le Havre. Našli jsme si několik míst na focení, tak uvidíme. Jinak most je to skutečně nádherný a i ten, který je kousek před ním a po němž se přijíždí,  stojí za to. Pokračovali jsme na místa vylodění spojeneckých sil 6. června 1944 - nejprve na  pláž Juno, kde se vylodily britské a kanadské oddíly, poté do města Aromanches-les-Bains, kde byl vytvořen umělý přístav pro vyloďování techniky a zásobování a nakonec na pláž Omaha, kde se vylodily americké oddíly a kde se nachází i hřbitov amerických vojáků. Navštívili jsme i muzeum věnované invazi, kde byly, mimo jiné, i modely umělého přístavu. Klobouk dolů před inženýrským umem před více jak 60 lety i před odvahou a hrdinstvím  všech účastníků.

Po invazních plážích jsme zamířili na Mont-St-Michel, druhou nejnavštěvovanější památku Francie (po Eiffelovce). Budovy opatství ční do výše a jsou zdaleka viditelné, musí se však dávat pozor na příliv, neboť rozdíl mezi přílivem a odlivem činí až 12 m a rychlost stoupání je dle kalendáře až 10 m/s. Už se v blízkosti opatství zatopilo mnoho neopatrných aut i autobusů.  Prohlídli jsme si celé opatství a potom jsme uličkou Grande Rue sestoupili dolů na úroveň okolního terénu.

Navečer jsme dojeli do starého korzárského města St. Malo, ze kterého se zachovali pouze původní hradby. Vnitřek města byl z 80 % zničen při spojeneckém útoku, neboť zde byla velká německá posádka. Celé město je tedy po válce nově postaveno. Během procházky po městě se již začalo stmívat, na hotel jsme odjížděli kolem desáté hodiny večerní.

 foto Most Normandie, invazní pláže, Mont-St-Michel, ...

7. 5. pondělí

Po snídani vyrážíme směrem k Rennes a kolem Le Mans jsme u města Tours překročili Loiru. První zámek, který jsme navštívili, byl Amboise ve stejnojmenném městečku.Určitou dobu zde žil a je zde i pochován Leonardo Da Vinci.  Zámek jsme si prohlédli pouze zvenku, prošli jsme si město a pokračovali k zámku Chaumont, u kterého je i ohromný park. V zámcích toho moc k vidění  není, neboť během francouzské revoluce se většina mobiliáře ztratila, takže jsme zase pokračovali k zámku Chambord. Ten je největší na Loiře, patně se na jeho výstavbě podílel i Leonardo Da Vinci a zde jsme si návštěvu interiérů neodpustili. Celý jsme ho prošlí, v přízemí jsme se pak pokochali výstavou kočárů.

Do Paříže jsme dorazili kolem půl osmé a po ubytování v hotelu na předměstí jsme se vydali do centra na večerní projížďku po Seině. Cestou jsme viděli hustý černý dým ze zapálených aut - obyvatelům předměstí se nelíbilo zvolení Sarkozyho prezidentem. Do centra jsme dojeli kolem Montparnasu a Eiffelovy věže a vedle mostu Alma na pravém břehu jsme zaparkovali u Konferenčního  přístavu, kde kotví plavidla firmy  Bateauxe-Mouches. Projížďka trvá asi hodinu, z Konferenčního přístavu se pluje až k ostrovu sv. Ludvíka, kde se lodě otáčí a plují zpět až k Soše Svobody, kde se otáčí a končí opět v Konferenčním přístavu. Počasí bylo poměrně větrné, místy mrholilo, ale ještě pořád to šlo. Něco jsem zkoušel nafotit, ale nic moc. Po projížďce lodí jsme ještě projeli noční Paříží  po Champs- Elysées kolem Vitězného oblouku a přes čtvrť La Défence jsme se vrátili do hotelu.

 foto zámky na Loiře, Paříž

8. 5. úterý

Ráno pršelo, nejprve jsme přejeli k hotelu, kde tři dny pobývala pařížská skupina a přemístili jsme se zpět do autobusu. Jeli jsme na letiště Charles De Gaulle vrátit mikrobusy a vzhledem neustávajícímu dešti bylo rozhodnuto zrušit dopolední procházku po Paříži (stejně byly některé oblasti vzhledem ke svátku uzavřené) a jet do Remeše prohlédnout si katedrálu ve které se od 11. století nechávali korunovat všichni francouzští králové. V Remeši jsme se projeli i kolem Porte Mars, památky na Římany, a po prohlídce katedrály Notre-Dame jsme vyrazili domů. Do České Lípy jsme dorazili kolem  půl třetí v noci, auto jsme našli neporušené a kolem čtvrté jsem se uložil k dvouhodinovému spánku. Všechno dobře dopadlo.

foto Remeš, cesta domů