OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Pá 6. 7. + So 7. 7.

Bohužel pršet nepřestalo ani v pátek ráno a propršel celý den. Výhodou bylo, že jsme měli v pátek a sobotu volný program v Zell am See a okolí a každý mohl užívat volna dle svého. Tak jsem sobotu strávil na lůžku s knihou, pouze v poledne jsme vzal deštník a došel si do hotelu Pinzgauerhof na oběd – další varianta Grillteller byla jasná volba.

WasserfallbodenV sobotu se vyčasilo, a tak jsme mohli vyrazit na kola. Program byl volný, každý dle svého gusta, mohli jsme využít kartu k jízdě dopravními prostředky a rovněž ke vstupům do různých zařízení zdarma. Já jsem využil velkorysé nabídky Lubora a díky elektrokolu vyrazil na Kaprun. Do samotného Kaprunu to je po rovině, poté začne cyklostezka stoupat, ale až k elektrárně to jde, víceméně po asfaltu. Pak se sjede do lesa na štěrkovou cestu a stoupá se již poměrně strmě, měl jsem co dělat. Kolem jezera Klammsee, pořád lesem a až kousek před dolní stanicí lanovky se vyjede na cestu vedle silnice. U lanovek jsme potkali naší celou hasičskou komunitu a pokračovali jsme po silnici stále vzhůru. Lubor lehce šlapal a já měl co dělat, abych mu stačil. Vystoupali jsme až kam to jde, tj. na parkoviště u hotelu Alpenhaus Kesselfall. Cesta k jezerům je možná pouze speciálními autobusy. Na kartu jsem to měl zdarma, autobus projíždí několika tunely a pořád stoupá vzhůru až dojede k výtahu pro 185 lidí, který nás vyzvedl za 4 minuty po trase dlouhé 800 m o zhruba 430 m výš, k přehradnímu jezeru Wasserfallboden. Odtud opět jedou autobusy (jak je tam dostali?) ještě výš k druhému přehradnímu jezeru Mooserboden, kde cesta končí. Rychle jsem si vše nafotil a spěchal dolů, kde na mne čekal Lubor, který hlídal kola. Po návratu jsme se naobědvali na terase hotelu a po obědě jsme sjeli po silnici dolů, ke spodním stanicím lanovek na Kitzsteinhorn. Lubor zůstal dole hlídat kola a já se vydal vzhůru. Nahoru jsem vyjel se třemi přestupy, dosáhl jsem sice nejvyššího bodu 3 029 m n. m., ale díky mlze, která začala na zhruba 2 500 m n. m., jsem neviděl vůbec nic, a tak jsem sjel jinými lanovkami zase dolů. Sjeli jsme z kopce do Kaprunu a po rovince jsme v poklidu dojeli na penzion. Díky Luborovi a elektrokolu jsem strávil úžasný den, na normálním kole bych se o výjezd do kopců ani nepokusil.

ZPĚT                                                                            DALŠÍ

Relive 'Zell am See - Kaprun'