OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

2. den, Ne 15. 6.

Na snídani jsme vyrazili již v půl osmé, byla vydatná, a kolem deváté jsme měli briefing. Dostali jsme mapy a instrukce na výjezd z města a šli jsme si zabalit. Po desáté jsme pak dali věci do busu vyrazili na cestu. Po ulici vedoucí před hotelem jsme se vydali na východ, drželi jsme se směru na Knappenrode a po cyklostezce vedle čtyřproudé sídlištní komunikace jsme opustili Hoyerswerdu a podjezdem pod tratí jsme vjeli do vesnické zástavby. Stezka do Knappenrode vedla lesem, na mostě přes trať jsme si mohli prohlédnout rušené koleje. Pomalu jsme se přilížili k obci Lohsa a já, jedouce za nějakým kolegou cyklistou, zatočil na cyklostezku ze zámkové dlažby vedoucí lesem. Na konci lesního úseku již bylo dle navigace zřejmé, že odbočit do lesa byla chyba, nicméně snadno napravitelná. Pomocí mapy a navigace jsem určil naši polohu - byli jsme na T křižovatce na břehu jezera Speichernbecker Dreiweibern. (Na mapce je vidět naše zajížďka.) Takže bylo třeba jet podél břehu a přejet na severní břeh vodní plochy vedle obce Lohsa a pokračovat na Lippen a Uhyst, náš cíl. Zpočátku bylo vše v pohodě, na cestě podél jezera jsme si pořídíli i pár fotek, ale náhle začal být opět zmatek ve značení a směrovky na Uhyst byly přeškrtnuté. Ani zeptání se na cestu nepomohlo a tak jsem zvolil cestu nejmešího  odporu - najel jsem na silnici spojující Lohsu s Uhystem a tento úsek jsme dojeli po této nepříliš frekventované silnici. Od chybného odbočení do lesa jel s námi ještě i Jakub, syn Ilony, tak jsem cítil i trochu odpovědnosti dovést ho v pořádku do cíle, i když už dávno není malé dítě a jistě by si poradil i sám. No každopádně kolem 13. hodiny jsme dorazili do Uhystu, našli jsme autobus, řidič, bohužel, neměl pivo a tak jsme popojeli kousek na řeh jezera Bärwalder See, kde vedle velkého parkoviště byl stánek s občerstvením, kde jsme si dali vepřový steak s hranolkami a pivo. Nějak jsme se rozseděli a tak sešlo z plánované objížďky jezera. Skončili jsme tedy s pouhými 30 km a společně s ostatními vyčkali odjezdu autousu, který se však ještě o půl hodiny zpozdil kvůli jedné chybějící dvojici, jenž bloudila v Uhystu a Pavel pro ně musel dojet. Kolem půl páté jsme po hromadné fotce nasedli a vyrazili k domovu. Před půl sedmou nás autobus vyložil na dálniční pumpě před Ústím a tak jsem ještě stihl zprávy. Poježdění to bylo pěkné, jestli to vyjde, tak příští rok pojedeme zase, možností tras je tam spousta.  

ZPĚT                                                                           NA ZAČÁTEK