OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

1. den, So 14. 6.

Z Hoyerswerdy jsme vyrazili podél kanálu Schwarze Elster na severozápad na obec Neuwiese. Tady jsme odbočili na Nardt a při výjezdu z obce se mi cesta, tak jak ji ukazovala navigace, nějak nezdála. Vytáhl jsem tedy mapu, zorientoval se a vydali jsme se hledat jinou cestu, než tu, po které jsme jeli. Kousek jsme se vrátili, našli odbočku na cyklostezku na Senftenberg, ukazatel však byl přeškrtnutý červenou páskou. Ale jiná cesta nebyla, tak jsme se po ní vydali. Dojeli jsme k lesu, kde byla závora a spousta cedulí s nápisy Verboten a pod. Váhali jsme, zda pokračovat, ale jenom do chvíle, než suverénně projel starší pár na kolech, tak jsme se vydali za nimi. Projeli jsme "zakázaným" územím (pravděpodobně následky těžby uhlí), cesta vedla po asfaltkách lesem a na řádnou cyklostezku jsme vyjeli až u obce Laubusch. Tady jsme otočili na sever a jeli až k odbočce na Grosskoschen, která mířila přímo na západ. Kousek před Grosskoschen jsme zamířili k jezeru Senftenberger See a po jeho severním břehu jsme dojeli do přístavu v Senftenbergu, kde jsme si sedli pod slunečníky a dali si kafe a pivo. Měli jsme štěstí, protože chvíli nato se strhla průtrž mračen, lilo jako z konve a my ještě navíc měli stůl, kam vůbec nepršelo. Nechali jsme počasí se vyřádit, do navigace jsem podle mapy zadal místo, kde jsme se měli napojit na cyklostezku vedoucí na sever ven z města, a vyrazili. Dojeli jsme přesně tam, kam jsem chtěl, najeli jsme na cyklostezku  a po ní jsme zamířili k městečku Sedlitz a k jezeru Sedlitzer See. To je, narozdíl od Senftenberger See, nepřístupné a podél stezky byly v pravidelných rozestupech cedule upozorňující na to, že vstup je životu nebezpečný. Objeli jsme jezero po severním břehu, minuli jsme Lieske a ocitli jsme se na severním břehu Partwitzer See, které již bylo přístupné a právě na něm probíhal závod plachetnic. Postupně jsme se stáčeli na jih a kolem obce Klein Partwitz jsme mířili zpět k hotelu. V jednu chvíli jsme se zamotali, ukazatel ukazoval něco, co se mi nelíbilo dle navigace a tak jsme se kousek vrátili, našli směrově odpovídající cyklostezku a vydali se po ní. A ouha, dojeli jsme k nefunkčnímu mostu - proto ty zmatky ve značení! Ale nic se nedělo, kousek jsme se vrátili zpět a vyjeli jsme z lesa na málo frekventovanou silnici, která plně odpovídala směru, kterým jsme chtěli jet. Dojeli jsme po ní opět do obce Neuwiese, kde jsme uzavřeli okruh, napojili se opět na cyklostezku a zbytek cesty k hotelu byl již prakticky totožný, pouze v protisměru. Do hotelu jsme dorazili cca v 18:30 po zhruba 65 km. Rychle vysprchovat a tradá do města do Radničního sklípku, kde se mělo údajně dobře vařit. Radniční sklípek byl ve starém městě na náměstí v budově radnice a byl téměr prázdný, ve finále jsme byli jedinými hosty. Číšník nám navíc dopručil jídlo, o kterém jsme si mysleli, že je to něco jako menu. Při placení jsem zjistil, že bylo podstatně dražší, než jakékoliv jiné na lístku,ale pozdě bycha honiti. Člověk se má pořád co učit! Kolem deváté jsme se vrátili na hotel a již před desátou jsme znaveni zalehli.    

ZPĚT                                                                                      DALŠÍ DEN