OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Neziderské jezero 2. den, Pá 28. 9.

Ráno jsme posnídali z vlastních zásob, neboť tento zájezd byl koncipován jako beze stravy. Já jsem dojídal klobásu z Ústí, proto jsem si včera koupil hořčici. Kolem osmé byl krátký briefing, počasí jako ze žurnálu a v půl deváté jsme vyrazili autobusem do výchozího místa naší dnešní etapy, na východní pobřeží Neziderského jezera do rakouského městečka Apelton. Cesta trvala něco přes půl hodiny, jeli jsme stejným směrem, jako včera na kole, až do  Fertöd, kde jsme odbočili doleva na hraniční přechod Pamhagen a pár kilometrů za hranicemi, v městečku Apelton, jsme zaparkovali na okraji obce. Vyložili jsme kola a víceméně pohromadě jsme vyrazili. Nejprve jsme zastavili v centru u pramene s léčivou vodou a někteří odvážlivci dokonce i ochutnali. Vzápětí jsme zabrzdili u moderní dostavby místního kostela a prohlédli jsme si kostel i zevnitř. Pak již tradá do Illmitz, kde jsme opustili silničku a najeli na šotolinovou cestu, což byla cyklostezka B 20, po které jsme jeli téměř celou dobu. Šotolina se časem změnila v písčitou cestu, po niž jet nebylo zrovna nejpříjemnější, ale s opatrností se dalo. Dojeli jsme k nejjižnějšímu bodu naší cesty, kde se nacházel výběh pro bílé osly dovezené z Afriky, u kterého byla rovněž rozhledna, což byla bývalá strážní věž z maďarských hranic, kterou sem přemístili. Odtud jsme po písčité cestě pokračovali na sever až k silnici z Illmitz, podél které jsme odbočili na západ přímo k jezeru na tzv. molo, což bylo přístaviště trajektů z Mörbisch na protějším břehu. Chvíli jsme pokoukali, udělali pár fotek a vrátili se zpět k odbočce, po které jsme přijeli, pokračovali jsme kousek dál směrem na Illmitz a po několika kilometrech jsme u výběhů pro skot a pozorovatelen ptáků odbočili doleva přímo na sever podél Neziderského jezera. To jsme již jeli pouze ve čtyřech - ještě s Janou a Mirkem. Cestou jsme se zastavili u rozhledny s docela pěkným přístřeškem pro piknikování a pomalu jsme se blížili k Podersdorfu. Tady jsme se trochu zamotali, vybrali jsme si jinou variantu cyklostezky, ale po chvíli jsme se zorientovali, víceméně jsme minuli Podersdorf , nejsevernější bod naší cesty, a zamířili zpět na jihovýchod směrem k jezeru Zicksee. Cyklostezka vedla po klidných silničkách, občas mezi poli a kolem již zmíněného jezera, kde jsme objížděli poměrně velký kemp. Když jsme ho objeli a přiblížili jsme se co nejblíže jezeru Zicksee, dojeli jsme do jakéhosi centra, kde bylo několik občerstvení. Vybrali jsme si jednu restauraci, bylo tam prázdno, sezóna již skončila. Vzhledem k tomu, že do cíle již mnoho nezbývalo, rozhodli jsme se naobědvat, Iva si dala pikantního candáta, ale vůbec jí to nechutnalo, já si dal talíř grilovaného masa, na tom není co zkazit. Jana s Mirkem si dali pouze něco sladkého ke kafi. Po jídle jsme pokračovali jihozápadním směrem pořád po cyklostezce B 20 a téměř přesně v 15:00 jsme dle pokynů po více než 55 km dorazili zpět do Apeltonu k autobusu. Naložili jsme kola, několik jedinců včetně pomocné vedoucí Markétky se vydalo na cestu zpět na kole a po půl čtvrté jsme vyrazili zpět do Hegykö.  Po dojezdu do penzionu jsme se převlékli do civilu a před pátou vyrazili do lázní, alespoň na chvíli si nahřát cemr. Měli jenom do šesti, v nejteplejším bazénu byla hlava na hlavě, naštěstí mi Mirek udělal místo a tak jsme cca 45 minut relaxovali. Před šestou nás vyhodili a tak jsme se usušili, oblékli a vyrazili na večeři, tentokrát do restaurace Nyerges, která je kousek od lázní. Naštěstí Štefan zamluvil stoly, bylo docela plno. Večeřeli jsme opět s Janou a Mirkem, já měl nějaký vepřový plátek s lečem, Mirek játra a dámy už ani nevím co. K pití opět víno ve stejném množství a barvě, jako včera. Bylo tu útulněji, než včera v Tornácos, ale jídlo nebylo zase nic moc. Kolem půl deváté jsme zaplatili a vydali se domů do penzionu, kde jsme poměrně brzy zalehli.

ZPĚT                                                                                          DALŠÍ DEN