OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Bretaň 1. den, Čt 23. 7. 

Čekala nás zdlouhavá cesta napříč Německem kolem Norimberku na Kaiserslautern  a za Saarbrücken jsme přejeli do Francie. Kolem Metz jsme zamížili k Paříži, kterou jsme podjeli - to jsem se akorát probudil a tak jsem na navigaci sledoval, jak chvilku řidiči bloudili díky špatně označené objížďce. Zastávky se řidiči snažili dělat minimální, většinou kolem 15  minut, což stačilo akorát tak na to se vyčurat a znovu dál. Minuli jsme Chartres, Le Mans a Rennes, odkud jsme již zamířili do městečka Paimpont ležícího uprostřed paimpontského nebo také brocelianského lesa opředeného mnoha legendami. Je třeba si uvědomit, že slovo Bretaň se píše v angličtině Brittany a jedná se vlastně o malou Británii. Právě v paimpontském lese žili keltové se svými druidy a rovněž král Artuš a jeho rytíři, čaroděj Merlin, krásná Vivian, Lancelot i čarodějka Morgana.

Zhruba v 11.30 jsme dorazili do kempu na kraji Paimpontu, postavili stany, dostali první jídlo od Kudrnů - kakao a buchty a kolem 13.00 jsme vyrazili  na první výlet na kolech. Bohužel,  než se Iva stačila vypravit, téměř všichni byli pryč a tak jsme ze začátku chvíli tápali, protože jsem měl zcela novou navigacií Oregon 400 t a musel jsem si s ní nejprve porozumět. Našim cílem bylo Údolí bez návratu, odkud jsme se však samozřejmě chtěli vrátit. Projeli jsme Paimpontem a zamířili na Beauvais, kde jsme zabočili na sever a později se stočili západně a na jih do obce Trehorenteuc, kde již většina účastníků seděla v hospodě. Ani jsme nic nedali a vyrazili do údolí. Kola jsme nechali na začátku a pokračovali pěšky, nejprve ke zlatému stromu a potom podél jezírek stále dál. Později jsme vyšplhali na kopec a z něho jsme sestoupili u zlatého stromu. Vzali jsme si kola a pomalu jsme se vrátili k hospodě Morgane Taverne, kde jsme se občerstvili a vyrazili zpět do kempu. Kousek jsme jeli stejnou cestou, ale na první křižovatce jsme zatočili na sever po D 141 směrem na městečko Concoret. Cestou se nám Marcela se Zdeňkem ztratili a tak jsme do Concoretu dorazili sami, udělali pár fotek a pokračovali do kempu, kam jsme dorazili kolem půl sedmé. Vysprchovat, večeře byla ve 20.00, rajská s knedlíkem, po večeři krátký briefing o programu příštího dne a poté jsme večer strávili na lavičce u dětského hřiště vedle sociálek, neboť to bylo blízko autobusu a hlavně jsme měli nabíjet přístroje v umývárce. Pár malých piv od řidičů a ochutnávka single malt whisky udělali ve spojení s celonoční jízdou své a tak jsme kolem 22.30 ulehli k prvému bretaňskému spánku.

Bohužel jsem zjistil, že některé mapy z navigace chybí, takže z Bretaně pouze to, co je k mání u ostatních dnů.

ZPĚT                                                                                            DALŠÍ DEN