OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Okolo Bodamského jezera 4. den,  St 28. 7.

Dnešní den měl být tzv. ostrovní, čekala nás návštěva ostrovů Mainau a Reichenau a mezitím i Konstanz. Po vydatné snídani a nezbytném briefingu jsme po 10. hod. vyrazili na kolech na Kaltbrun, dále na Dettingen, kde se mi podařilo trefit na správnou silničku a v podstatě nejkratší cestou jsme z kopečků sjeli na pobřeží do obce Dingelsdorf a po cyklostezce, která vedla přes největší kopec v okolí, jsme pokračovali na Litzelstetten. Tady jsme již jeli po silnice a přejeli jsme odbočku na cyklostezku na Mainau, takže jsme se kousek museli vracet, abychom dál nejeli po docela frekventované silnici. Ve chvíli, kdy jsme najeli na správnou cyklostezku, narazili jsme na kolegy, kteří trochu bloudili - doteď najeli již 20 km oproti našim 15 km. To už začalo poprchávat a než jsme dojeli na Mainau, tak už slušně pršelo.  Ostavili jsme kola a rozhodli se, že chvilku počkáme pod velikou střechou u vstupu, než přestane pršet, protože ostrov Mainau, květinový ostrov, je soukromý a platí se tam vstup 16 Euro za osobu, a to se nám v dešti nechtělo. Koupili jsme si tedy v bufíku pivo a kafe, opět se setkali s našimi kolegy a společně čekali na konec deště. Jenže ten nepřicházel, tak jsme dali ještě jedno, kolegové to vzdali s tím, že jedou přímo domů, a my jsme nakonec návštěvu ostrova rovněž zavrhli a za deště se vydali směrem na Konstanz. Pršelo celou cestu, vjeli jsme do města, náhodou se mi podařilo sjet z hlavní ulice tam, kde jsme potřebovali a v tu chvíli ustal i déšť. Z náměstí Markstätte vedle Münzgasse jsme podešli jak sinici, tak i železnici a ocitli jsme se na molu, na jehož konci stojí symbol Konstanz - socha Imperia. Popošli jsme kousek k ní, setkali se s několika kolegy ze zájezdu, udělali pár fotek a vydali se zpět na náměstí. V centru se lze pohybovat pouze pěšky, nikoliv na kole a tak jsme je celou cestu vedli. Z Münzgasse jsme zamířili na Münsterplatz, kde stojí katedrála. Když jsme již opouštěli i Münster, vzpoměla si Iva na Husův dům a tak jsme se museli vrátit až k Münzgasse, kde jsme již byli a kde začíná Husova ulice. Husův dům je skoro až na konci, našli jsme jej bez problémů, udělali pár fotek a cestou zpět jsme ještě v Husovce chvíli poseděli v hospodě v průjezdu, dali obligátní pivo a kafe a vraceli jsme se ke katedrále. Kousek za ní končila  pěší zóna a tak jsme mohli nasednout na kola a dojet k lávce přes průliv, kterým se jezero vlévá do své části zvané Untersee. Přejeli jsme na druhou stranu a zatočili doleva směrem na Reichenau. To jsme již věděli, že Reichenau  nestíháme a tak jsme jeli po cyklostezce až k odbočce na ostrov, odkud jsme pokračovali již nám známou stezkou přes Allensbach a poté nahoru do kopečků k penzionu. Cestou občas sprchlo, do penzionu jsme dorazili po 18. hodině, natočeno něco málo přes 40 km. Protože to byl náš poslední večer v tomto penzionu, dali jsme si na rozloučenou dobrou večeři i vzhledem k tomu, že jsme přes den skoro nic nejedli. Já zůstal věren klasice - steak se zeleninovým salátem a Iva si dala místní specialitu - spätzle, oboje bylo vynikající. Večer kolem 20. hodiny byl ještě briefing ohledně zítřejšího přesunu do jiného penzionu a po briefingu jsme ještě poseděli s kolegy u pivečka.

ZPĚT                                                                                            DALŠÍ DEN