OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Gaskoňsko a Perigord - trocha rozumů

V současné době je Perigord součástí regionu Aquitánie a leží zhruba v její severovýchodní části. Perigord se dělí na čtyři oblasti: zelený Perigord je na severu a díky deštivému počasí je zde hodně zeleně a v tomto kraji jsme se nepohybovali. Svoje cykloputování jsme zahájili v černém Perigordu, jenž má název podle lanýžů, a v podstatě první tři dny jsme jím projížděli. Bílého Perigordu jsme se dotkli pouze letmo a to cestou z Belvés do Bergeracu. Bílý je díky bílému vínu a vápencovým planinám. Další tři dny jsme pak strávili v purpurovém Perigordu, jehož název je odvozen od červeného vína především v okolí Bergeracu. Lze říci, že důležitou řekou této oblasti je Dordogne. V etapě z Eymetu  do Barbaste jsme vjeli do historické oblasti Gaskoňsko, která je dnes rovněž součástí Aquitánie a to zhruba středozápadní, kde protéká řeka Garonne.  V závěru zájezdu jsme pak přejeli několik set kilometrů do Provence, kde jsme byli v okolí řeky Ardeche. Tento zdánlivě nelogický přesun se dělá proto, že z nejzazšího místa, kam v Gaskoňsku dojedeme, není schopen dojet autobus do Čech na jeden zátah.

Na jihozápadě Francie budovali po stoleté válce Angličané i Francouzi opevněná města (bastidy), aby posílili osídlení zpustošené oblasti. Města měla jasně danou strukturu a domy po obvodu sloužily jako hradební zdi. Nejvíce bastid pak vzniklo právě v Gaskoňsku a specialitou této oblasti je pověstný armaňak.

Způsob výroby armaňaku byl znám prokazatelně již ve 14.století. O její rozmach se však zasloužili Holanďané. Angličané uvrhli embargo na vývoz vína a jedinou výjimkou bylo Bordeaux. Obyvatelé Holandska tak alespoň dováželi ve velkém množství armaňak. 

Značkou "Armagnac" se mohou honosit pouze vinné destiláty vyrobené z hroznů pěstovaných na vinicích o rozloze 35 000 ha v okolí města La Bastide d´Armagnac. Oblast se dělí na tři kraje: Bas-Armagnac, Ténaréze a Haut-Armagnac. K výrobě armaňaku může být podle zákona použito pouze deset bílých odrůd, které mají kyselý charakter.

Vinný mošt prochází, na rozdíl od koňaku, pouze jednou destilací. Destilace probíhá také při nižší teplotě než u slavnějšího koňaku a tento proces zaručuje armaňaku výraznější chuť i aroma. Nakonec se destilát nechává dozrát v černých dubových sudech, které obsahují látku tanin. Ta dodává pálence typickou zlatohnědou barvu. Armaňak je sametový, suchý a má drsnou chuť. Kvalita armaňaku se zvyšuje s počtem let zrání. Tříleté armaňaky se označují třemi hvězdičkami XXX, pětileté až desetileté značkou V.O. a desetileté až patnáctileté S.O.P. Destiláty, které zrají v sudech až třicet let se nazývají "hors d´age"(mnohaleté).

 Armaňak je mezi znalci i fanoušky velmi oblíbený, protože většina jeho produkce se spotřebuje v samotné Francii. Tento fakt samozřejmě zvyšuje i jeho cenu. Právě Gaskoňci šířili slávu tohoto nápoje, když ho po celé Francii vozili v placaté láhvi zvané basquaise. Musím zmínit, že z Gaskoňska pochází i slavný mušketýr d'Artagnan.

A teď již vzhůru na kolo! 

1. den            4. den            7. den            10. den            13. den   

2. den            5. den            8. den            11. den            14. den

3. den            6. den            9. den            12. den